Máme tu opět léto a cuketovou sezónu a to znamená, že nás čeká letní QRP závod. S kým a kam pojedu? Tentokrát je to již předem jasné, pojedu jen s Tomášem OK1GTH, nikdo jiný nemůže. Přípravy začínají už pár týdnů předem, kdy jsme z hromady šrotu udělali použitelnou 17el M2. Šrot to byl značný, takže se musely vyrobit i některé chybějící části, jako například kus boomu, anebo nástavce na atypické průměry prvků. Týden před závodem proběhlo první měření a výsledek? Samozřejmě zklamání a útlum odrazu 3dB! Závada nakonec byla identifikována v úseku vedení posouvajícího fázi, kdy byl „seknutý“ kousek vnějšího pláště a voda tak dokonala své. Po výměně se již anténa chovala ukázkově a to dokonce položená na zemi. Ve správné výšce to již bylo jiné kafe! Takže považujeme společný restaurátorský projekt za úspěšně hotový.

Dále Tomáš domluvil s domácími OK1KAD, že budeme moci být na Klínovci. Zkušenost z minulých let totiž ukázala, že při použití oboustranného QRP je bezproblémová kooperace na jednom kopci možná, což se opět potvrdilo.

Vše je naplánováno, jen to počasí stojí za bačkoru, prostě nám bude pršet.

V sobotu po poledni začínáme pomalu balit věci. Skládáme věci do stařičké „kytičkové“ VW T4 Californie a zapřaháme k ní vlek-stožár verze 2. S ohledem na velmi proměnlivé a deštivé počasí odjíždíme už po 15. hodině. Vyrážíme v sestavě „dva a půl chlapa“ - já OK1ELE, Tomáš OK1GTH a QRPP Tomášek.

Tak jedeme a řešíme běžné otázky, máme tohle a tamto… Z ničeho nic se nám v centru Plzně rozsvítí zlověstná kontrolka dobíjení! Tomáš konstatuje: „že to je blbost, alternátor a řemen je nový z jara“. Po zastavení na vhodném místě a pohledu pod motor je vidět, že nám chybí řemen k alternátoru. Pak chvíli Tomáš hraboší v autě a mává na mě novým řemenem. Je vidět, že je na tyhle automobilové dětské nemoci dobře připraven. Závada za 3 minutky odstraněna a jedeme dál! U novějšího auta by to bylo skoro na odtah nebo v lepším případě na cestu do servisu.

O pár hodin později jsme konečně na Klínovci. Ještě, že jsme jeli o den dříve. I přes nepříznivé počasí je tu docela plno. Hned po zaparkování začínáme skládat anténu a stavět stožár. Ten náš cirkus začal budit pozornost. Po chvíli k nám přišel pán, že jestli to je CB? To fakt není! :D Tak se dal s Tomášem do diskuze, já se velmi rychle ztratil, protože z angličtiny přešli do němčiny. Pán byl od německých radiokomunikací a řeší problematiku rušení meteoradaru, služeb, také i radioamatérů.Zajímavé koho člověk potká. Kolem půl osmé večer máme připravený stožár s anténou. Tak se jdeme podívat k OK1KAD, ale ti tu ještě nejsou. Vracíme se k autu a jdeme grilovat, než začne pršet. Během večera přijíždí Michal OK1CSM z OK1KAD se synem a hned se u nás zastavuje na pokec. Pak jdou nocovat do jejich radioboudy na protější straně kopce.

Spaní v autě nebyl problém, kdy „Tomášové“ si ustlali v přízemí a já zalezl do „patra“, jaká to pocta mám svoji ložnici. :D

Nad ránem hodně pršelo a foukal dost vítr a dole bylo slyšet šramot. Slyším větrák a cítím, že si v přízemí přitopili bufíkem a hned to bylo ráno příjemnější. Počasí na horách se může rychle změnit, tak jsme kvůli klidnému spánku měli anténu se stožárem staženou dolů do parkovací polohy. Pak stačilo jen zatočit klikou a znovu ji vytáhnout. Za chvilinku je stožár vysunut do výšky cca 13 m z 16 m, takže je tam i celkem slušná bezpečnostní rezerva. Začíná přestavba ze spacího auta na vysílací. Všude samé kabely a na stole dvě radia (IC706 a IC705), ovládačka k rotátoru G450, notebook a moře dalších věcí. Provozní zkoušku děláme už hodinu před závodem a testujeme obě radia. Nakonec raději na „jistotu“ vybíráme IC706 MK2G, která přeci jen papírově vykazuje mírně vyšší celkovou odolnost.

Zkoušíme, kolik kHz musíme být od OK1KAD a po chvíli se domlouváme na přibližných kmitočtech, kde pojedeme výzvu. Testováno s anténou namířenou přímo na ně. Vše připraveno a závod může začít.

První hodinu začínám já a pomalu se to rozjíždí. KST chat jedeme už od začátku, ale moc spojení zatím nepřináší. Tak střídám výzvu s rychlým lovením, ale moc mi to nejde, futr blbě směruju. Připadá mi, že vždy stanici přejedu, že by byly tak mizerné podmínky nebo něco dělám špatně? Je tu první střídání a k rádiu usedá Tomáš. Podmínky hodnotí jako horší a během vyhledávání zjišťuje, že se nám rozjel rotátor. Dělá to asi 30°, takže jsme snad jen blbě seřídili anténu a doufáme, že se nám neprotáčí. Během závodu se ukázalo, že je to v pohodě a stačí jen přičítat 30°, což jsme několikrát zapomněli. Soustředíme se mimo dávání výzvy i na odskakování k dalším stanicím z DXclusteru a ladění po pásmu. Díky tomu zvedáme průměr na spojení a score hezky roste. Podmínky se do odpoledne zlepšily, ale celkově se zdá menší účast. Během závodu se daří několik velmi pěkných spojení nad 600km. ODX závodu je nakonec vydřený TM5R na 776km. Tomášovi se nechce věřit, že jsem ho udělal na 5 W a tak si raději nechám vše zopakovat a je v LOGU…Bingo… Je jasné, že nejlepší zesilovač je kopec a zisková anténa napájená kvalitním 13mm nízko útlumovým koaxem a když k tomu přidáte dobrý log s KST + AC, tak výkon je teprve efektivně využit! Tím chci pochválit Láďu OK1ZIA za jeho práci na perfektním závodním deníku TUČNÁK, který pravděpodobně ve světě VHF / UHF contestingu nemá konkurenci. Během odpoledne se ještě u nás náhodu zastavil OE2MPL s YL. Závod jsme odjeli jen s minimálními potížemi a výsledek hodnotíme jako velmi povedený a snad na „bednu“ v OK. Máme 129 qso, 31 088 bodů, ODX 776km , potěšilo 6 Italů a to vše s IC706 staženou na 5W do 17el M2 13m +1244 m n. m. ASL.

Děkujeme všem za spojení a pro radioklub OK1RCA sepsal Karel OK1ELE