I radioamatérské závody, stejně jako každé jiné, nejsou jen „suché“. Občas se i zde objeví pikantní zážitek, který se uchová a vypráví dál. Dovolím si informace pro laiky - tyto soutěže jsou o tom spojit se, vyměnit si nějaký předepsaný kód a potvrdit si vzájemně, že jsme si rozuměli. Výsledek je o součtu celkové překlenuté vzdálenosti, počtu zemí, počtu zón, to vše dle typu závodu. Průběh závodu se zaznamenává. Záznam se pak poskytuje organizátorovi soutěže pro kontrolu. Radioamatéři jistě prominou, že toto píšeme spíš srozumitelně než odborně. HI
Věřím, že tyto články budeme postupně doplňovat a přidávat…
Odposlechnuto
Dvě stanice si vyměňují kód. A jedna druhé nerozumí pořadové číslo spojení. Již dost dlouho a postupně i zoufale mu hlásí:
„zero zero seven, zero zero seven“ (007)
„sorry, negativ, please again“ (omlouvám se, nerozumím, opakuj)
„zero zero seven, zero zero seven“
„sorry, negativ, please again“
„zero zero seven, zero zero seven“
„sorry, negativ, please again“
„JAMES BOND“
„Okey, okey, thank you“ – obrovská radost
pomáháme si, jak se dá HI
Z pásma
Jindra se snaží spojit se stanicí z Kanárských ostrovů. Protistanice nerozumí naši značku. Jindra volá: „Oskar lima seven kilo, oskar lima seven kilo“.
Odpověď: „oskar lima four kilo?“
„ne, OL7K!“
„OL5K?“
A tak dál. Španěl vyzkoušel snad všechny čísla kolem, ale naši sedmičku asi systematicky vynechával. Jindra už byl zoufalej.
A přišel nápad!!! Rychlá porada se strýčkem googlem, dotaz na překladač - španělsky sedm…
„Jindro, dej mu SETE. Oskar lima sete kilo.“
„Oskar lima sete kilo.“
„Oskar lima sete ... sete“ (chvilka ticha a pak radost) „Oskar lima sete, seven kilo.. Super,
mám to, děkuji, data pro tebe jsou ...“ a spojení bylo potvrzeno.
Další z pásma
Nad ránem naladím stanici, tichou, asi vzdálenou, která dává výzvu. Přečtu značku a je ticho. Stanice přestala vysílat. Ticho. Chvilku čekám, nic. Zkusím to. Zavolám ho...Ticho. Nic.
Už to chci vzdát a odladit se, když se s obrovským překvapením ozve:
„WOW! OL7K... „
Starosti s internetem
Během závodu používáme několik PC spojených do sítě. Předpoklad fungování je stejná aktualizovaná verze daného SW. Nějak jsem to doma časově nezvládl ošetřit, že to udělám „na kopci“, je to přeci jen pár kliknutí!
Postavíme zařízení a počítače. Propojíme, připojíme k LAN síti a ... připojí se, odpojí, připojí, odpojí… Stáhnout 20 mega aktualizace, doba 20 minut, aha, tak nestáhnu. Neskutečně dlouhé odezvy, že si to myslí, že je to KO. Připojujeme se k internetu jako „další“ k domácí síti. Rychlá kontrola kabelu, konektorů nahoře, dole… vše v pořádku.
Ale co teď? PC se nevidí, nejdou spojit, nemůžeme začít závodit!!!
Jdeme hledat řešení … postupně prohledat kufry, tašky, auta, krabice… co se dá použít? Odněkud „vyplavala“ ta správná redukce, zapojení a připojení telefonu jako hotspot, opravdu pár kliknutí a jedééém!!!
Druhý den to řešíme, konzultujeme s domácím Petrem. A máme vysvětlení. Malý Matýsek si stahoval nějakou hru (asi 20 giga dat). Bylo to na dlouho, tak si na velké TV přes internet pustil pohádku, no a Petr „pařil“ on-line nějakou válečnou hru. A na nás už data nezbyly…. Ale už máme ošetřeno.
…mravenci…
Karel s Bohdanem objevili a otevřeli medovinu. V sobotu. Slušně si nalévali do kalíšků. Super. Pak ji nechali na lednici, kdyby ještě někdo dostali chuť. V neděli odpoledne koukám, ty kelímky na lednici se divně pohybují. Kouknu ...ty kráso !!! Kelímek, flaškai lednice v obležení mravenců. Fakt invaze!!
… NET …
Už se nějak stalo pravidlem, že v pátek večer „servisujeme“ domácímu Kájíkovi a jeho dětem PC. Respektive stahujeme a instalujeme hry. A tím začínají problémy nám. Klukům v chaloupce se stahuje Game o velikosti mnoha giga, ve druhém domečku si Petr pustí hru online, správce sítě dostane podezření na Crack sítě a omezí rychlost připojení... A na nás nahoře v boudě už nezbude a řešíme to vlastními telefony a hotspotem. HI. Od letoška už máme optické připojení.
