Běžně tento závod nekomentujeme, ale myslím, že toto kolo si zaslouží výjimku. Ať si každý vybere, jestli se chce pobavit, poučit nebo...:-)
Karel s rodinných důvodů tentokráte nemohl, Mírovi jakožto náhradníkovi to pro změnu zhatily pracovní povinnosti spojené s počasím. Bohdan zůstal sám. Po dohodě s mojí Maruškou a s ohledem k tomu, že si užívám turnusové volno, jsem se rozhodl Bohdana podpořit a tuto etapu s ním, v zájmu vítězství, absolvovat. Výběr kóty byl jasný - Krušná hora u Berouna. Nahoře proti větru chráněno stromy, před deštěm krásný velký turistický přístřešek. Musíme tam být brzo, aby nám to někdo "nevyfoukl", aktuálně to může být žádaná lokace. Večer balím věci, i velká krosna se zda být malá. HI. Už několik dní má pršet a kus se jde pěšky, takže oblečení na převlečení. Nejsem turista ani kopečkář, "profi" vybavení prostě chybí. Výjezd z domova kolem 7. hodiny ráno. Cestou prší, jak jinak. HI. Bohužel tak silně, že si s Bohdanem, zcela nezávisle na sobě, cestou říkáme, co jsme to za blázny, v tomto počasí, v tuto dobu. Nu, když má koníček formát koně, občas se to děje. HI.
Bohdan to stihl dřív, už na mne čekal. Rozdělení zavazadel a jdeme. Podle navigace, chytrých hodinek, zkušeností a já nevím ještě, čeho všeho, nás čeká 1,5 km a 20 minut do kopce. Prší, ale už ne tak vydatně. Na vrcholu jsme jediní. Usídlujeme se v přístřešku, vybalujeme věci. Jako první antény. Mnoho kolegů zná postup tahání KV drátovek v přírodě. Provázek, závažíčko - olůvko, hoď to přes strom a tahej. Stejně tak to mají kluci vymyšlené tady. Ale s rozdílem, že anténa se neváže na konec, ale provázek se hází na dva stromy (syndrom prádelní šňůry). Antény na jednotlivá pásma se navážou uprostřed (pověsí se jako prádlo) a vytáhnou se to nahoru, vysoko nad zem. Přestalo pršet a Bohdan hází. Jedna strana se povede na třetí pokus. Uvázat a jde se na druhou stranu. Krásné V vysoko nad zemí si vysloveně říká o použití. Hoď málo. Hoď jinam. Hoď - joooo. Přesný zásah. Závažíčko spadlo až na zem. Super. Prohlížíme si své dílo a naši radost střídá smích. Šnůra se nám tak povedla, že je natažená ve výšce, napnutá a ... bez antén. A my na ni nedosáhneme.
Prohledání věcí od Karla a nalezen druhý provázek pro tento účel. Asi se mu to už také stalo. HI. Násilím stáhnout šňůrku dolů, přivázat antény a vrátit finálně nahoru. Hotovo. Rádia, tablet, notebook, baterky… vše OK. Fakt neprší. Ale teplo v měsíci září vypadá taky jinak. Sedáme ke strojům a ... tak tohle ne. Během minuty studená kolena, nohy. Sahám do krosny, děkuji starostlivosti mojí Marušky, a vytahuji vestu sobě, bundu Bohdanovi a šup s nimi přikrýt nohy, kolena. SUPER. Teplo vydrželo až do konce závodu, i když se nám s dýcháním kouřilo od pusy. Během závodu se přehnaly ještě vydatné přeháňky, které nám nevadily. Do oběda se počasí kupodivu uklidnilo, začalo se i vyjasňovat, takže jsme vše v klidu uklidili, rozloučili se s kopcem, poděkovali počasí za velikou přízeň a jeli domů. Ještě jednou poděkování Bohdanovi, všem kolegům radioamatérům za spojení a počasí za vstřícnost.
Pro objasnění situace - Dnes, kdy píši tyto řádky, je to ještě živé a jasné, ale za nějakou dobu...Od čtvrtka 12. září se nad Českou republikou usadila tlaková níže, kterou meteorologové pojmenovali Boris. Na rozdíl od ostatních se opravdu usadila. Na Moravě vanul jižní vítr, v oblasti mezi Prahou a Plzní vanul severní vítr. Takto to nad námi sedělo a točilo se zhruba 4 dny a odmítalo se to kamkoliv hnout. Jako následek byly velké povodně snad v celé republice, katastrofální pak ve Slezsku, v jižních Čechách a následně v Polsku (řeka Odra). Téměř všude stav nouze. Pouze západním Čechám se povodně vyhnuly
Díky za přečtení a 73 příště
Pavel OK1UGE