Na letošní poslední KV závod jsme vybírali ze tří lokací, ale nakonec opět zvítězil domácí Kosmáčov. A protože je zima, pojede se, s dovolením domácích, z domečku na Karlovo antény. Nově tam natáhli dipól na 14 MHz, takže naděje a ostrý test.

Sjíždět jsme se začali již v pátek odpoledne a práce před námi bylo víc než dost. Vyložit auto, venku je mrazík, tak aby technika moc nepromrzla a spíš se adaptovala na správnou teplotu. Karlův nový dipól naladit (změřit, spustit, upravit, natáhnout, změřit …), šel dolů 4x. HI. Postavit pracoviště v chodbičce v patře. Postupně se vše daří a s předstihem je vše hotovo a oživeno.

Začínáme se věnovat přidruženým zájmům jako: Mirce nainstalovat a rozfungovat SW na diplomy, založit fotogalerii, najíst se …

Závod začínám já s Mirkou, Míra s Bohdanem jdou spát, nad ránem nás vystřídají. Jenže na schodech se objevuje Bohdan, že „se to nedá!“, a že mě jde vystřídat. Tož jdu spát já. Nad ránem vstávám a střídám je. Průběžně to tak funguje celý den, přidává se i domácí Petr a hodně nám pomáhá. Mirka brzy večer odjíždí péct cukroví, později odjíždí i Bohdan, zůstáváme s Mírou sami. Střídáme se a dojíždíme závod. Spojení hezky přibývají, body ještě líp a některé antény i fungují. Rsp. dipóly. Dlouhý drát není taková sláva, jak jsme čekali, ale přesto děláme mnoho krásných QSO.

V sobotu je úžasné slunné počasí, modrá obloha, venku krásný čistý vzduch a hydrometeorologický ústav vydává na noc varování před velkým mrazem. Jedna hodina ráno a závod končí, vypínáme a jdeme spát. Míra vstává ráno brzy, je domluven s Michalem a Eliškou na další - jiný závod. Já vlastně ani nevím, že vstával, po mém probuzení tam už nebyl. Snídaně a balit. Vše rozpojit, uklidit, nanosit do obýváku (přes okno se ve správnou dobu podává ven a dává do auta), vrátit nábytek na své místo. Kolem deváté hodiny jdu nastartovat a zbavit auto sněhu. Venku mrazík -12 stupňů. Nastartovat se povedlo až napotřetí. Už jsem se bál, že to baterka nevydrží. Vydržela, uff, ale motor naskakoval po válci a to doslova. Zajímavé bylo sledovat/poslouchat ten poslední válec, jak se divil, že taky musí… HIHI. Ale dal si říct a já za bublání motoru začal nakládat. Hotovo, rozloučit, a jedu domů. Teda chci, ale nejde to. Díky sobotnímu sluníčku a nočnímu mrazu mám auto opravdu a regulérně přimrzlé k zemi a nelze s ním hnout. Zkouším s ním cukat dopředu dozadu, po chvíli se led a sníh poddává a já mohu odjet. V pořádku jsem dojel domů, vyložil a …...byl doma.

Děkuji všem za účast i za spojení, byl to krásný víkend a těšíme se na další.

Pavel